Evropské pohanské svátky
jaké byly, který z nich přežil do dnešních dnů
Rituály a tradice
Hlavní tradicí svátku Beltaine je zapalování ohňů na vyvýšených místech. Obyvatelé vesnic poté běhali mezi ohni a přeskakovali je s vědomím, že je oheň očistí. Také dobytek vyvedli mezi ohně, aby se mohl očistit od poslední zimy a všech nemocí. Keltové pověsili na dveře květiny a zasadili na dvoře strom jeřáb, který připomínal dnešní vánoční stromeček. V dávných dobách byly tyto slavnostní rituály úzce spojené s obřady druidů, které byly zaměřeny na ochranu osob a hospodářských zvířat před zlými duchy, ale v průběhu času ztratily svůj význam. V zemích a regionech, kde žijí potomci Keltů, se slaví svátek dodnes, zejména na venkově. S rozmachem neopohanského hnutí Wiccans... (more...)
Význam a původ svátku
Etymologie názvu se vztahuje ke svátku v goydelské skupině jazyků, doslova ho můžeme přeložit jako “zářící světlo”. Zároveň tento název odkazuje na boha Bela, který je jinak nazýván také Belenus. V každé zemi má tento název také jinou výslovnost. Například v Irsku je svátek označen jako Byaltan a na skotském území jako Byaltinn. V jiných zemích je svátek nazýván podle anglického přepisu galského názvu. Za zmínku stojí, že skutečný festival je převážně skotskou a irskou záležitostí, kde se slaví Beltaine dodnes. Jako se slaví galský svátek Beltaine v Irsku, Skotsku a na ostrově Man, tak ho můžeme zaznamenat i na dalších územích, kde žili Keltové, včetně Walesu, Británie... (more...)
Stručný přehled
Keltové tímto svátkem vítali začátek letní sezóny, kdy byla stáda dobytka vyhnána na pastviny v horách a začala kultivace půdy. Díky změně z juliánského na gregoriánský kalendář je Beltane ve Skotsku obvykle slaven 15. května, zatímco v Irsku je oslavován jako Sean Bellteyn (což znamená starý květen) v noci na 11. května. Otevřený oheň v předvečer Beltine (Oidhche Bhealtaine) na vrcholcích hor a kopců má nejen rituální, ale také politický význam, a je hlavní tradicí tohoto svátku. V moderní skotské gaelštině je svátek označován jako Latha Buidhe Bealtaine ( Bealtaine je označení pro žlutou barvu a den a označuje první den v květnu). Termín La Buidhe Bealtaine se používá také v irském... (more...)
Keltské oslavy
Důkazy o slavení svátku Imbolc v keltském Irsku se objevují v nalezených starověkých irských rukopisech, které byly zveřejněny na festivalech a folklorních shromážděních během 19. a na počátku 20. století na irském a skotském venkově. Imbolc pochází ze staroirštiny ze slova imbolg, což znamená ‘žaludek’. Další slovo, oimelc, znamená ‘ovčí mléko”. Mezi zemědělskými národy je Imbolc tradičně spojen se začátkem laktace ovcí a tudíž s nově narozenými jehňaty. Svátek byl a pro mnohé stále ještě je obdobím rodinné pohody... (more...)
Filipojakubská noc
Filipojakubská noc je svátek, který se slaví poslední noc v dubnu (z 30. dubna na 1. května). Podle staré germánské tradice se v tento den slavil svátek čarodějnic, které se shromažďovaly o sabatu na hoře Brocken ( nejvyšší hora v pohoří Harz v severní části středního Německa) , kde sídlí jejich pán – Satan. Vzhledem k tomu, že filipojakubská noc byla původně oslava předkřesťanská, která byla přijata do určité míry křesťany, je nyní oslavována jak křesťany, tak tzv. neopohany. Tento svátek je rozšířený především ve střední a severní... (more...)
Moderní oslava Lughnasadh
V kontinentální Evropě a v Irsku mnozí lidé pokračují v oslavách tohoto svátku, zažehávají ohně a pořádají oslavy spojené s tanci. Křestanská církev zavedla rituál požehnání dne. V irské diaspoře se tento svátek slaví ve velkém měřítku, ale dnes spíše v kruhu přátel a rodiny na tradičních piknicích. Stojí také za zmínku, že se prvního srpna slaví svátek i ve Svýcarsku, kde se rozdělávají ohně. Tento zvyk je základem samotné oslavy Lughnasadh. Bude to nejspíš díky Helvetiům, Keltům, kteří ve velkém měřítku obývali toto území během... (more...)
About us
